11. cvičení z Matematické analýzy 2

Podobné dokumenty
11. cvičení z Matematické analýzy 2

14. cvičení z Matematické analýzy 2

10. cvičení z Matematické analýzy 2

II. 5. Aplikace integrálního počtu

6. a 7. března Úloha 1.1. Vypočtěte obsah obrazce ohraničeného parabolou y = 1 x 2 a osou x.

III.4. Fubiniova (Fubiniho) věta pro trojný integrál

y ds, z T = 1 z ds, kde S = S

13. cvičení z Matematické analýzy 2

14. cvičení z Matematické analýzy 2

Neřešené příklady z analýzy funkcí více proměnných

Křivkový integrál prvního druhu verze 1.0

26. listopadu a 10.prosince 2016

18. x x 5 dx subst. t = 2 + x x 1 + e2x x subst. t = e x ln 2 x. x ln 2 x dx 34.

PŘÍKLADY K MATEMATICE 3 - VÍCENÁSOBNÉ INTEGRÁLY. x 2. 3+y 2

Dvojné a trojné integrály příklad 3. x 2 y dx dy,

Řešení: Nejprve musíme napsat parametrické rovnice křivky C. Asi nejjednodušší parametrizace je. t t dt = t 1. x = A + ( B A ) t, 0 t 1,

1. a) Určete parciální derivace prvního řádu funkce z = z(x, y) dané rovnicí z 3 3xy 8 = 0 v

PŘEDNÁŠKA 9 KŘIVKOVÝ A PLOŠNÝ INTEGRÁL 1. DRUHU

Substituce ve vícenásobném integrálu verze 1.1

Matematika II: Testy

11. cvičení z Matematiky 2

12 Trojný integrál - Transformace integrálů

Kapitola Křivkový integrál 1. druhu Délka oblouku

ˇ EDNA SˇKA 9 DALS ˇ I METODY INTEGRACE

4. cvičení z Matematiky 2

PŘEDNÁŠKA 6 INTEGRACE POMOCÍ SUBSTITUCE

NMAF061, ZS Písemná část zkoušky 25. leden 2018

Řešení : Těleso T je elementárním oborem integrace vzhledem k rovině (x,y) a proto lze přímo aplikovat Fubiniovu větu pro trojný integrál.

Příklady pro předmět Aplikovaná matematika (AMA) část 1

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek v letech

A DIRACOVA DISTRIBUCE 1. δ(x) dx = 1, δ(x) = 0 pro x 0. (1) Graficky znázorňujeme Diracovu distribuci šipkou jednotkové velikosti (viz obr. 1).

Transformujte diferenciální výraz x f x + y f do polárních souřadnic r a ϕ, které jsou definovány vztahy x = r cos ϕ a y = r sin ϕ.

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Určitý integrál ZVMT lesnictví 1 / 26

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek ( 2015)

Veronika Chrastinová, Oto Přibyl

R n výběr reprezentantů. Řekneme, že funkce f je Riemannovsky integrovatelná na

KŘIVKOVÉ INTEGRÁLY. Křivka v prostoru je popsána spojitými funkcemi ϕ, ψ, τ : [a, b] R jako množina bodů {(ϕ(t), ψ(t), τ(t)); t

Křivkové integrály prvního druhu Vypočítejte dané křivkové integrály prvního druhu v R 2.

NMAF061, ZS Písemná část zkoušky 16. leden 2018

8. cvičení z Matematiky 2

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS Řešené úlohy a postupy: Kapacita a uložená energie

PŘÍKLADY K MATEMATICE 3

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem objemu rotačního tělesa.

Kapitola 8: Dvojný integrál 1/26

INTEGRACE KOMPLEXNÍ FUNKCE KŘIVKOVÝ INTEGRÁL

je jedna z orientací určena jeho parametrizací. Je to ta, pro kterou je počátečním bodem bod ϕ(a). Im k.b.(c ) ( C ) (C ) Obr Obr. 3.5.

1 Topologie roviny a prostoru

x + F F x F (x, f(x)).

[obrázek γ nepotřebujeme, interval t, zřejmý, integrací polynomu a per partes vyjde: (e2 + e) + 2 ln 2. (e ln t = t) ] + y2

Obsah rovinného obrazce

1. Cvičení: Opakování derivace a integrály

1. Náhodný vektor (X, Y ) má diskrétní rozdělení s pravděpodobnostní funkcí p, kde. p(x, y) = a(x + y + 1), x, y {0, 1, 2}.

Přehled základních vzorců pro Matematiku 2 1

KLASICKÁ MECHANIKA. Předmětem mechaniky matematický popis mechanického pohybu v prostoru a v čase a jeho příčiny.

Matematické metody v kartografii

integrovat. Obecně lze ale říct, že pokud existuje určitý integrál funkce podle různých definic, má pro všechny takové definice stejnou hodnotu.

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

arcsin x 2 dx. x dx 4 x 2 ln 2 x + 24 x ln 2 x + 9x dx.

8. Elementární funkce

Křivkový integrál funkce

MATEMATIKA III. π π π. Program - Dvojný integrál. 1. Vypočtěte dvojrozměrné integrály v obdélníku D: ( ), (, ): 0,1, 0,3, (2 4 ), (, ) : 1,3, 1,1,

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Projekty - Vybrané kapitoly z matematické fyziky

Nalezněte hladiny následujících funkcí. Pro které hodnoty C R jsou hladiny neprázdné

Plošný integrál funkce

Matematika II: Aplikované úlohy

KŘIVKOVÝ INTEGRÁL V SYSTÉMU MAPLE

+ 2y y = nf ; x 0. závisí pouze na vzdálenosti bodu (x, y) od počátku, vyhovuje rovnici. y F x x F y = 0. x y. x x + y F. y = F

VIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál

7. Aplikace derivace 7E. Křivky. 7E. Křivky

Zimní semestr akademického roku 2014/ prosince 2014

INTEGRACE KOMPLEXNÍ FUNKCE

OBECNOSTI KONVERGENCE V R N

Úvodní informace. 17. února 2018

MFT - Matamatika a fyzika pro techniky

Integrální počet - IV. část (aplikace na určitý vlastní integrál, nevlastní integrál)

ŠROUBOVICE. 1) Šroubový pohyb. 2) Základní pojmy a konstrukce

R β α. Obrázek 1: Zadání - profil složený ze třech elementárních obrazců: 1 - rovnoramenný pravoúhlý trojúhelník, 2 - čtverec, 3 - kruhová díra

F n = F 1 n 1 + F 2 n 2 + F 3 n 3.

17 Křivky v rovině a prostoru

Šroubový pohyb rovnoměrný pohyb složený z posunutí a rotace. Šroubovice dráha hmotného bodu při šroubovém pohybu

je omezena + =,,0 1 je omezena,0 2,0 2,0 je horní polovina koule + + je omezena + =1, + + =3, =0

Posloupnosti. n2 3n. lim. n4 + 2n. lim. n 1. n + n n. n! (n + 1)! n! lim. n ( 1)n! [1] lim. ln 2 n. lim. n n n sin n2 [0] lim. 2 n.

Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu

Výpočet obsahu rovinného obrazce

VKM/IM /2015. Zintegrujte. f (x, y) dx dy = f (x, y) = (y x) 2, Ω : x 2 + y 2 4, x 0.

Relativiatická fyzika a astrofyzika I. Geometrie

6. Určitý integrál a jeho výpočet, aplikace

(3) vnitřek čtyřúhelníka tvořeného body [0, 0], [2, 4], [4, 0] a [3, 3]. (2) těleso ohraničené rovinami x = 1, y = 0 z = x a z = y

7. Integrální počet Primitivní funkce, Neurčitý integrál

Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, můžeme při výpočtu určitých integrálů ze složitějších funkcí postupovat v zásadě dvěma způsoby:

Derivace goniometrických. Jakub Michálek,

3. ROVNICE A NEROVNICE Lineární rovnice Kvadratické rovnice Rovnice s absolutní hodnotou Iracionální rovnice 90

Integrál a jeho aplikace Tomáš Matoušek

Diferenciální počet funkcí více proměnných

( 5 ) 6 ( ) 6 ( ) Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - matematický přehled

Obecně: K dané funkci f hledáme funkci ϕ z dané množiny funkcí M, pro kterou v daných bodech x 0 < x 1 <... < x n. (δ ij... Kroneckerovo delta) (4)

, = , = , = , = Pokud primitivní funkci pro proměnnou nevidíme, pomůžeme si v tuto chvíli jednoduchou substitucí = +2 +1, =2 1 = 1 2 1

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU

Transkript:

11. cvičení z Mtemtické nlýzy 1. - 1. prosince 18 11.1 (cylindrické souřdnice) Zpište integrály pomocí cylindrických souřdnic pk je spočítejte: () x x x +y (x + y ) dz dy dx. (b) 1 1 x 1 1 x x y (x + y 3 ) dz dy dx. x +y Cylindrické souřdnice jsou tvru: tj. Φ :, + ), π R R 3, kde Φ : Φ cos ϕ r sin ϕ sin ϕ r cos ϕ 1 x r cos ϕ y r sin ϕ z z det Φ r. neboli tedy () Oblst integrce je E : x & y x & x + y z E : x & x + y & x + y z E : x + y z, což je kužel s výškou poloměrem podstvy tké, který stojí n svém vrcholu v počátku. Jko prmetrizci E si vezmeme Můžeme tedy psát x x : r z & ϕ π. (x + y ) dz dy dx (x + y ) dv x +y EΦ()

z π r r dv r 3 dϕ dr dz π z π z dz π 1 5 16 5 π. r 3 dr dz neboli (b) Oblst E je popsán jko ekvivlentně E : 1 x 1 & 1 x y 1 x & x + y z x y E : x 1 & y 1 x & x + y z x y E : x + y 1 & x + y z x y což je prostě oblst ležící nd kruhem o poloměru 1 v rovině xy je sevřen mezi grfy dvou funkcí (celkově vypdá jko čočk ). Ještě si pro pořádek ověříme, že průmět oblsti do roviny xy je skutečně kruh o průměru 1 (jink by totiž zdání nemělo smysl). Zřejmě le je x + y x y x + y 1 tkže je to v pořádku. V cylindrických souřdnicích Φ je prmetrizcí E Φ() množin Pk můžeme psát 1 1 x 1 1 x x y x +y (x + y ) 3 dz dy dx EΦ() (x + y ) 3 dv r 3 r dϕ dz dr π 1 1 r π r r 3 dϕ dz dr π 1 ( 1 r 3 (1 r ) dr π 1 ) π 6 3. r r r 3 dz dr 11. (sférické souřdnice) Zpište integrál pomocí sférických souřdnic pk ho spočítejte: 3 9 x 3 9 x 9 x y z x + y + z dzdydx, Pge

Oblst E je popsán jko E : 3 x 3 & 9 x y 9 x & z 9 x y neboli což je prostě jen E : x 3 & y 9 x & z 9 x y ekvivlentně E : x 9 & y + x 9 & z + x + y 9 & z E : x + y + z 9 & z což je horní polokoule s poloměrem 3 středem v počátku souřdnic. Ve sférických souřdnicích x (r sin ϑ) cos ϕ Ψ : y (r sin ϑ) sin ϕ z r cos ϑ je prmetrizcí E Ψ() množin Pk můžeme psát : r 3 & ϕ π & ϑ π 3 9 x 3 9 x 9 x y z x + y + z dzdydx EΨ() z x + y + z dv r cos ϑ r r sin ϑ dϕ dϑ dr 3 r dr π cos ϑ sin ϑ }{{} sin ϑ 3 π π π dϑ 1 dϕ 35 5 π r cos ϑ sin ϑ dϕ dϑ dr [ ] cos ϑ π 81 5 π. 11.3 (sférické souřdnice) Vypočtěte těžiště těles E : x + y + z R & z tn(α ) x + y, s hustotou σ 1, kde R > α (, π ) jsou prmetry. Těleso E je průnikem koule o poloměru R kužele s vrcholovým úhlem α, jehož špičk je ve středu koule. Výhodné tedy bude použít opět sférické souřdnice Ψ : x (r sin ϑ) cos ϕ y (r sin ϑ) sin ϕ z r cos ϑ Pge 3

Prmetrizce E Ψ() pk bude : r R & ϕ π & ϑ α Pro těžiště musíme nejdříve spočítt hmotnost: m 1 dv EΨ() R α π r sin ϑ dv r sin ϑ dϕ dϑ dr π R α r sin ϑ dϑ dr π(1 cos α ) R r dr 3 πr3 (1 cos α ). Protože těleso E je rotčně symetrické podle osy z, budou x-ová i y-ová souřdnice těžiště obě nulové. Zbývá tedy spočítt z-ovou souřdnici těžiště: T 3 1 m π m R EΨ() z dv 1 m r 3 cos ϑ sin ϑ dϕ dϑ dr 1 m R α π 3 sin ϑ r dϕ dϑ dr α r 3 dr sin ϑ dϑ πr 8m (1 cos α ) 3R 16 1 cos α 3R 1 cos α 8 (1 + cos α ). 11. (křivkový integrál z funkce) Integrujte funkci f(x, y) x+y 1+x x podél křivky : y od bodu A (1, 1 ) do bodu B (, ). Integrál spočítáme podle vzthu b f ds f(ϕ(t)) ϕ (t) dt, kde ϕ je vhodná prmetrizce křivky, tj. zobrzení ϕ :, b R n, které je spojité po částech spojitě diferencovtelné n intervlu, b (to bychom mohli křivky nvzovt n sebe), ϕ je prosté n, b ž n konečně mnoho vyjímek t 1,..., t n, b (křivk může protínt sm sebe), ϕ(, b ). Jko prmetrizci si zvolíme ϕ(t) uvedené podmínky. Pk je Tkže f ds 1 ) (1 t, (1 t) pro t, 1, které zřejmě splňuje všechny ϕ (t) ( 1, t 1) ϕ (t) 1 + (t 1). 1 t + (1 t) 1 + (1 t) 1 + (t 1) dt 1 1 1 t + u + u du 1 + 1 11. (1 t) dt [ ] u1 t du dt Pge

11.5 (délk křivky) Částice se pohybuje tk, že poloh v čse t je určen jko ϕ(t) kterou urzí v čsovém intervlu, 1. ( ) t cos t, sin t,. rčete délku dráhy, Křivk leží v plášti válce x + y 1 je to postupně se rozthující šroubovice. Délk křivky se pk vypočítá jko integrál z konstntní funkce f 1 podél dné křivky l() b 1 ds ϕ (t) dt. Máme tedy tkže dostáváme l() 1 ds 1 ϕ (t) 1 + t dt ϕ (t) ( sin t, cos t, t ) sin t + cos t + t 1 + t, [ ] tsinh(α) dtcosh(α)dα rcsinh(1) 1 + sinh (α) cosh(α) dα rcsinh(1) ln(1+ 1+1 ) cosh (α) dα ln(1+ ) ( e α + e α ) dα 1 1 ln(1 + ) + 1 [e α e α] αln(1+ ) 1 8 α ln(1 + ) + 1 8 1 ln(1 + ( ) + 1 3 + 1 8 3 + 3 ) 3 ln(1+ ) ( (1 + ) + 1 ln(1 + ). + e α + e α dα ) 1 (1 + ) Poznámk k substituci: Protože grf funkce u 1 + t je částí hyperboly (u t 1), je vhodné použít substituci pomocí hyperbolických funkcí cosh(α) eα + e α sinh(α) eα e α. Jde o rozkld funkce e α n sudou lichou funkci, tj. e α cosh(α) + sinh(α). Podobně se pro prmetrizci kružnice u 1 t zse používjí goniometrické funkce sin(α) cos(α). Tké vzthy vypdjí v něčem podobně: cosh (α) sinh (α) 1, cosh (α) + sinh (α) cosh(α), sinh (α) cosh(α) cosh (α) sinh(α) Vyřešením kvdrtické rovnice dostneme vyjádření inverzní funkce pro t sinh(α): rcsinh(α) ln (t + ) 1 + t. (Dostneme ji z kvdrtické rovnice e t α 1 e t v proměnné e t.) 11.6 (křivkový integrál z vektorového pole) Pge 5

Njděte práci síly F (y + z, z + x, x + y) vykonné n částici podél křivky s prmetrizcí ϕ(t) (t, t, t ), t, 1. Její orientce je dán touto prmetrizcí. Integrál spočítáme podle vzthu F d s b F (ϕ(t)) ϕ (t) dt. Máme tedy F d s 1 (t + t, t + t, t + t ) ϕ (t) (1, t, t 3 ) 1 t t 3 dt 1 3t + 5t + 6t 5 dt [t 3 + t 5 + t 6] 1 3. Pge 6