ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SPRÁVNÍHO OBVODU ORP LIBEREC

Transkript

1 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SPRÁVNÍHO OBVODU ORP LIBEREC PŘÍLOHA 3. KATALOG SPOLEČNÝCH OPATŘENÍ II. NÁVRH ÚZEMNÍ STUDIE Přílhvá část duben 2019

2 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SPRÁVNÍHO OBVODU ORP LIBEREC II. Návrh územní studie OBJEDNATEL Statutární měst Liberec Náměstí Dr. Edvarda Beneše Liberec ZHOTOVITEL Atelier T-plan, s.r.. Sezimva 380/ Praha 4 Nusle Vdhspdářský rzvj a výstavba, a.s. Nábřežní 90/ Praha 5 - Smíchv Ve splupráci Atelier V Nevanva 1066/52, Praha 6 - Dejvice České vyské učení technické v Praze Thákurva Praha 6 - Dejvice Duben 2019 zakázka č

3 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SPRÁVNÍHO OBVODU ORP LIBEREC ZPRACOVATELSKÝ TÝM Atelier T-plan, s.r.. Ing. arch. Karel Beránek, CSc. Mgr. Alena Smrčkvá, Ph.D. Ing. Rman Sukup Ing. Marie Wichsvá, Ph.D. Ing. arch. Petra Halunvá Ing. et Ing. Lenka Chlanvá Ing. Tmáš Daněk Ing. Michal Fgl Ing. Šárka Bělunkvá Bc. Petr Cejnar Bc. Jiří Dvřák Šárka Hnykvá Atelier V Dc. Ing. arch. Ivan Vrel, CSc. Dc. Ing. arch. ThLic. Jiří Kupka, Ph.D. Ing. Paed. IGIP Ing. arch. Simna Vndráčkvá MgA. Ida Chuchlíkvá Vdhspdářský rzvj a výstavba, a.s. Ing. Martin Tmek Ing. Rbin Hála Ing. Kateřina Kutecká - Hánvá České vyské učení technické v Praze Dc. Dr. Ing. Tmáš Dstál Dc. Ing. Jsef Krása, Ph.D. Ing. Martin Dčkal, Ph.D. Ing. Petr Kudelka, Ph.D.

4 OBSAH Opatření pr chranu přírdně krajinných hdnt... 1 Opatření pr chranu kulturně histrických hdnt... 4 Dpručená patření pr chranu brazu krajiny (vizuální charakteristika)... 6 Dpručená patření pr ptimalizaci hspdaření a využití krajiny... 6 Opatření k chraně zemědělsky využívaných půd... 9 Opatření ke zlepšení stavu lesů Dpručená patření ke zlepšení vdníh režimu krajiny Opatření ke zmírnění prblémů se suchem Dpručená patření k udržení přirzených pdmínek pr vdní a mkřadní eksystémy Dpručení pr řešení prtipvdňvé chrany Dpručení pr řešení prtierzní chrany Dpručení pr řešení prblémů se znečištěním a kntaminací Dpručené zásady pr zalesňvání nelesních pzemků Dpručené zásady pr pěstvání bimasy Dpručené zásady pr umisťvání bnvitelných zdrjů energie Dpručená patření pr transfrmaci zjištěných významných brwnfields Dpručená patření k chraně a zvýšení bidiverzity Dpručená patření adaptace na změnu klimatu Opatření pr ÚSES a dálkvé migrační kridry... 25

5 Opatření pr chranu přírdně krajinných hdnt OCHRANA A ROZVOJ MIMOLESNÍ ZELENĚ Při zpracvání územních plánů v rámci stanvení pdmínek pr využití plch nezastavěnéh území zajistit maximálně mžnu chranu a rzvj eklgicky významných segmentů krajiny (meze, remízy, linivá a mimlesní zeleň, trvalé travní prsty). Při zpracvání územních plánů, prjekční činnsti a při rzhdvací činnsti v území vytvářet pdmínky pr zakládání a dplňvání linivéh dprvdu cest a vdních tků. Pr návrhy výsadeb plch a linií mimlesní krajinné zeleně využívat přednstně strmy a keře dpvídající půvdní druhvé skladbě. Při výsadbě mimlesní zeleně využívat paměti krajiny a bnvvat zeleň především na místech, kde v minulsti již takvá zeleň byla. Z důvdu migrační paměti živčichů. OCHRANA A ROZVOJ EKOLOGICKY VÝZNAMNÝCH PRVKŮ Při zpracvání územních plánů vymezvat plchy pr zakládání plch a prvků krajinné zeleně s cílem zvýšení rzlhy eklgicky významných prvků v území. Při zpracvání územních plánů nevymezvat rzvjvé plchy a kridry, jejichž využitím by mhl djít ke snížení kvality či rzlhy eklgicky významných prvků v území. OCHRANA MIGRAČNĚ VÝZNAMNÝCH ÚZEMÍ A MIGRAČNĚ VÝZNAMNÝCH ÚZEMÍ Pdprvat bližší prvázanst dálkvých migračních kridrů s ÚSES, který je sučástí becné chrany přírdy a krajiny dle zákna č. 114/1992 Sb., ve znění pzdějších předpisů, je závazně vymezván v územně plánvacích dkumentacích a plní též funkci limitu využití území, čímž umžňuje chranu příslušné migrační trasy. Nástrjem ÚSES lze též realizvat ptřebné změny v krajině zalžením skladebných částí ÚSES, tím lze pdpřit migrační prstupnst krajiny i v dálkvých migračních kridrech a migračně významných území. Zastavitelné plchy lze d dálkvých migračních kridrů vymezvat puze s nejvyšší míru bezřetnsti ve zvláště výjimečných a důvdněných případech (např. převažující veřejný zájem). D jejich bariérvých míst, kde jsu migrační funkce krajiny již narušeny, ptm zastavitelné plchy nevymezvat. Plchy změn v krajině nesuvisející s bnvu přírdních funkcí krajiny (např. pr účely rekreace a sprtu, lesníh neb zemědělskéh hspdaření glfvá hřiště, mtkrsvé dráhy, bry, farmvé chvy, kynlgická cvičiště, plchy pr jezdectví, intenzivní sady, zahradnictví, apd.) d dálkvých migračních kridrů a jejich bariérvých míst nevymezvat. V dálkvých migračních kridrech minimalizvat rzsah plcvání pzemků, zvláště v bariérvých místech. V případě křížení dálkvých migračních kridrů s významnými dpravními stavbami (dálnice, čtyřpruhvé silnice I. třídy a místní kmunikace, kridrvé železniční tratě apd.) zajistit nadchd (ekdukt) neb pdchd (mstní bjekt) dálkvéh migračníh kridru přes překážku. Pdél takvýcht dpravních staveb realizvat chranná plcení zamezující střetu 1

6 živčichů s prjíždějícími vzidly. Při chraně prstupnsti krajiny aplikvat technické pdmínky Ministerstva dpravy TP180. V zemědělské krajině v plchách dálkvých migračních kridrů a migračně významných území důsledně chránit mimlesní zeleň, zakládat nvé plchy mimlesní zeleně, která plní v tevřené krajině funkci tzv. nášlapných kamenů, a které pskytují úkryt a míst dpčinku migrujících živčichů. Jev ÚAP č. 36b bitp vybraných zvláště chráněných druhů velkých savců, p dknčení jeh vymezení prváděné AOPK ČR, začlenit d prcesu územníh plánvání. Na základě tht jevu a námětů na úpravu trasvání dálkvých migračních kridrů včetně dplněných bariérvých míst z ÚSK ORP LB aktualizvat Strategická migrační studie pr Liberecký kraj. OCHRANA PŘÍRODNÍCH BIOTOPŮ A PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH BIOTOPŮ Při zpracvání územních plánů nevymezvat rzvjvé plchy a rzvjvé kridry, jejichž využitím by mhl djít k narušení přírdních bitpů a přírdě blízkých bitpů. Při zpracvání územních plánů vymezvat plchy změn v krajině s cílem zajistit chranu stávajících přírdních a přírdě blízkých bitpů a vytvření pdmínek pr vznik nvých. OCHRANA VÝZNAMNÝCH KRAJINNÝCH PRVKŮ (VKP) NAVRHOVANÝCH K REGISTRACI Při zpracvání územních plánů nevymezvat rzvjvé plchy a rzvjvé kridry, jejichž využitím by mhl djít narušení plch vymezených jak významné krajinné prvky (VKP) navržené k registraci. OCHRANA NEZASTAVĚNÝCH FRAGMENTŮ KRAJINY V SÍDLECH Při zpracvání územních plánů, prjekční činnsti a při rzhdvací činnsti v území chránit fragmenty krajiny v sídlech před zástavbu (nivy vdních tků, vdní plchy s břehvými prsty, skalní útvary, plchy lesa, mimlesní vegetaci, parky a prvky sídelní vegetace). Tyt plchy začleňvat d systému sídelní zeleně ve vazbě na zeleň v krajině klem sídel. Navrhvat pr tyt plchy vhdné regulativy, které budu chránit přírdní charakter a hdnty těcht plch. OCHRANA A REVITALIZACE VODNÍCH TOKŮ Při zpracvání územních plánů, prjekční činnsti a při rzhdvací činnsti v území vytvářet pdmínky pr úpravy vdních tků s cílem dsažení přirzených funkčních parametrů vdních tků zejména v místech pakvaných rzlivů. Revitalizace budu spčívat v rzvlnění trasy kryta, snížení jeh kapacity, uvlnění a umžnění jeh přetváření. Vytvářet v krajině pdmínky pr řízené rzlivy vdních tků. Při zpracvání územních plánů, prjekční činnsti a při rzhdvací činnsti v území vytvářet pdmínky pr revitalizaci vdních plch v sídlech i v krajině (přírdě blízká technická řešení) i pr bnvu zaniklých vdních plch a budvání nvých vdních plch na vhdných místech. Nvé zastavitelné plchy nebudu vymezvány v blízksti vdních plch a tků. V pásu klem vdních plch budu i v sídlech, pkud je t mžné pnechány nezastavěné veřejně přístupné plchy přírdě blízké zeleně (pkud se nejedná plchy zvláštní chrany přírdy, kde může být vstup veřejnsti mezen). 2

7 OCHRANA NIV VODNÍCH TOKŮ Při zpracvání územních plánů, prjekční činnsti a při rzhdvací činnsti v území zajistit chranu a rzvj přirzené nivy vdních tků a pdpru jejich přírdních funkcí prstřednictvím těcht krků: rzvjvé plchy nevymezvat v záplavvém území, - pnechat nivu i vdní tk samvlnému rzvji a krigvat jen minimálně v místech, kde není jiné řešení, a t metdu měkčíh patření (záhz namíst dlažby apd.) v nivách vdních tků chránit trvalé travní prsty a pdprvat jejich nvé zakládání. v zastavěných částech niv pdprvat vsakvání prpustnými pvrchy. Při zpracvání územních plánů, prjekční činnsti a při rzhdvací činnsti v území vytvářet pdmínky pr revitalizaci nivy (především u menších vdních tků). Změnit knvenční hspdaření v nivě na eklgické. Vytvářet vhdné retenční a členící prvky v nivě a na přítcích (mkřady, tůně, paralelní kryta, vegetační pásy, remízky aj.). Revitalizvat upravené úseky s pdpru přirzenéh rzlivu. OCHRANA PRAMENNÝCH OBLASTÍ Při zpracvání územních plánů, prjekční činnsti a při rzhdvací činnsti v území nastavit chranu (pkud již nemají) a management těcht blastí. OCHRANA ZDROJŮ PODZEMNÍCH VOD Při zpracvání územních plánů nevymezvat rzvjvé plchy v chranných pásmech vdních zdrjů, jejichž využitím by mhl djít k hržení jaksti a režimu pdzemních vd. OCHRANA A PODPORA VZNIKU MOKŘADŮ Při zpracvání územních plánů nevymezvat plchy a kridry, jejichž využití by způsbil dvdňvání mkřadů. Při zpracvání územních plánů vymezvat plchy pr chranné travní pásy pdél hranice mkřadu. OCHRANA A ZLEPŠENÍ KVALITY VOD Při zpracvání územních plánů, prjekční činnsti a při rzhdvací činnsti v území vytvářet pdmínky pr retenci a akumulaci vdy na zemědělském půdním fndu. Snížení rychléh dtku ze zemědělskéh půdníh fndu má významný vliv na vyplavvání dusičnanů, pesticidů a částečně fsfru z půdy. S tím suvisí také management zemědělství mezení hnjení a pužívání chranných látek. Při zpracvání územních plánů, prjekční činnsti a při rzhdvací činnsti v území vytvářet pdmínky pr úpravy vdních tků s cílem dsažení přirzených funkčních parametrů vdních tků. Při zpracvání územních plánů, prjekční činnsti a při rzhdvací činnsti v území vytvářet pdmínky pr výstavbu ČOV s cílem zajištění chrany a zlepšení kvality vd. 3

8 Při přizvání územních plánů v hrských lkalitách či lkalitách s rzptýlenu zástavbu navrhvat decentralizvaný systém čištění dpadních vd. Opatření pr chranu kulturně histrických hdnt OCHRANA DROBNÝCH SAKRÁLNÍCH PRVKŮ KRAJINY, HŘBITOVŮ V KRAJINĚ Nevymezvat rzvjvé plchy a kridry, jejichž využitím by dšl k dstranění či narušení prstředí, ve kterých jsu přítmny drbné sakrální prvky krajiny či hřbitvy v krajině. Zajistit chranu jejich vizuálníh významu v krajině. OCHRANA SÍDEL S CENNOU LIDOVOU ARCHITEKTUROU V sídlech s dchvanu lidvu architekturu ve struktuře zástavby řešit přizpůsbení nvé výstavby tradičním frmám a výrazu dchvané lidvé architektury měřítku, hmtám, půdrysným tvarům, výšce a tvaru střechy OCHRANA FRAGMENTŮ OSOVÝCH VAZEB A KOMPOZIC Zachvání a bnva prvků svých vazeb a kmpzic, především alejí krasných neb vcných strmů, cest a vizuálních průhledů včetně chrany těcht vizuálních vazeb před jejich degradací situváním nvé zástavby OCHRANA SEGMENTŮ KRAJINY S DOCHOVANÝM ČLENĚNÍM PLUŽINY Při zpracvání územních plánů nevymezvat rzvjvé plchy a kridry, jejichž využitím by dšl k narušení segmentů krajiny s dchvaným členěním plužiny. V rámci návrhu plch změn v krajině respektvat dchvané prvky plužin a nevymezvat plchy, které by jejich tut strukturu krajiny narušily. OCHRANA KRAJINY SE ZŘETELNĚ A ČÁSTEČNĚ DOCHOVANOU KRAJINNOU STRUKTUROU Respektvat ve struktuře krajiny jevy, které vyjadřují dchvanst histrické krajinné struktury dchvanst cestní sítě, rzlžení plch krajinné mzaiky lesů, rné půdy, luk a pastvin, vdtečí a vdních plch, rzlžení sídel, pzemkvé struktury včetně plních cest, hspdářských dvrů a dalších hspdářských bjektů v krajně, dchvaných struktur histrických plužin a krajinných kmpzic OCHRANA KULTURNÍCH DOMINANT V KRAJINĚ Nevymezvat rzvjvé plchy pr stavby, které by svými bjemvými či výškvými parametry negativně vlivnily půsbení kulturních dminant v krajině. 4

9 OCHRANA SOUBORŮ STAVEB LIDOVÉ ARCHITEKTURY V KRAJINĚ Zachvat histricku strukturu zástavby s výrazně mezenu mžnstí jejíh rzšíření, chránit dchvanu siluetu sídla a jeh vizuální prjev v krajině, event. respektvat histricku strukturu zástavby s mžnstí jejíh úměrnéh dplnění Při přestavbách, bnvě neb nvé výstavbě chránit charakter zástavby při využití tradičních architektnických frem, prvků a materiálů, event. chránit charakter zástavby (zejména měřítk a hmty) při architektnickém výrazu krespndujícím s dchvanu architekturu, nvá výstavba se bude pdřizvat frmám a výrazu bjektů měřítk, hmty, půdrysný tvar, výška, tvar střechy, event. bude zachván charakter zástavby (zejména měřítk a hmty) při individuálním architektnickém výrazu s respektváním (nesnižváním cenných hdnt) architektury stávajících bjektů ležících ve vizuálním kntextu OCHRANA SÍDLA S DOCHOVANOU URBANISTICKOU STRUKTUROU V OBRAZU KRAJINY Při zpracvání územních plánů, prjekční činnsti a při rzhdvací činnsti v území zajistit chranu a rzvj cenných dchvaných urbanistických struktur (např. lánvé, ulicvé či návesní uspřádání pzemků). V sídlech, kde se dchvala hdntná urbanistická struktura a charakteristická zástavba, je třeba v územních plánech stanvit takvé pdmínky pr případné přestavby a dstavby d vlných prluk, aby nedšl k jejímu znehdncení. Při zpracvání územních plánů, prjekční činnsti a při rzhdvací činnsti v území stanvit pdmínky pr chranu zejména histricky vzniklých veřejných prstranství (návsí a náměstí) s jejich typickými prvky (vdními plchami, sakrální architekturu a výsadbami strmů). OCHRANA VÝZNAMNÝCH TERÉNNÍ DOMINANT, VYHLÍDKOVÝCH BODŮ A VÝZNAMNÝCH PROSTOROVÝCH PŘEDĚLŮ Chránit před umisťváním staveb a technických zařízení výrazné dminantní bdy, jejichž nenarušenst a vzájemná plha vytváří znaky rzlišitelnsti a jedinečnsti krajiny v reginálním i lkálním měřítku. K významným prstrvým předělům terénním hrizntům, představujícím znaky identity a rzlišitelnsti krajiny přistupvat s hledem na zachvání a chranu jejich vizuálníh významu, event. s hledem na dtvření krajinářsk-estetických kvalit krajiny, rientace a rzlišitelnsti. Respektvat zachvání vyhlídkvých bdů (rzhleden a zásadních vyhlídkvých míst) na hlavních prstrvých předělech, které umžňují vnímání základních prstrvých krajinných celků. 5

10 Dpručená patření pr chranu brazu krajiny (vizuální charakteristika) Vymezvat rzvjvé plchy a kridry tak, aby nedšl k narušení charakteristických rysů hrizntů - aby byla zachvána viditelnst (vizuální prjev) výškvých a kulturních dminant v krajině. Zajistit chranu dálkvých phledů a průhledů na krajinné, kulturně histrické dminanty (charakteristické a emblematické veduty krajiny). Nevymezvat zastavitelné plchy pr umístění bjemvě a výškvě významných staveb v phledvě expnvaném území z důvdu chrany brazu krajiny. Vymezvat plchy pr umístění bjemvě a výškvě významných staveb takvým způsbem, aby nedšl k narušení dálkvých phledů a průhledů na krajinné, kulturní a přírdní dminanty ani k narušení dílčích scenérií krajiny s estetickými hdntami, harmnickým měřítkem a harmnickými vztahy. Vymezvat nvé rzvjvé plchy s cílem nenarušení tradičníh prstrvéh uspřádání sídla, zajištění chrany typických siluet a jejich brazu v krajině. Zabývat se harmnickým přechdem sídel d krajiny (v prstru mezi zastavěným a nezastavěným územím) navrhvat pdrbnější regulaci přestavbvých a zastavitelných plch prstřednictvím územních studií a regulačních plánů. Tt patření důsledně prsazvat zejména u plšně rzsáhlých zastavitelných a přestavbvých plch. Dpručená patření pr ptimalizaci hspdaření a využití krajiny OPATŘENÍ K USMĚRNĚNÍ ROZVOJE SÍDEL VE VZTAHU KE KRAJINNÉMU PROSTŘEDÍ Při zpracvání územních plánů, prjekční činnsti a při rzhdvací činnsti v území pr rzvj území přednstně využívat zejména plchy brwnfields, plchy k bnvě neb pětvnému využití znehdncenéh území neb prluky a plchy přestaveb. Zastavitelné plchy vymezvat především ve vazbě na stávající zastavěné území. Při zpracvání územních plánů, prjekční činnsti a při rzhdvací činnsti zajišťvat tvrbu spjité sítě plch a prvků mdrzelené infrastruktury. Mdrzelená infrastruktura je tvřena přírdními, plpřírdními, užitkvými či urbanistickými krajinnými strukturami, které přispívají k zachvání bilgické rzmanitsti a dalších envirnmentálních faktrů a sučasně splečnsti pskytuje pestru škálu eksystémvých služeb. Při zpracvání územních plánů, prjekční činnsti a při rzhdvací činnsti v území vytvářet pdmínky pr zachvání či dtvření plynuléh přechd sídla d vlné krajiny například plchami zahrad, sadů neb izlační zeleně. Respektvat veškeré limity využití území jak jsu půdy I. a II. třídy chrany ZPF, PUPFL, říční nivy, záplavvá území, chráněná území atd. včetně jejich chranných pásem. V územních plánech, prjekční činnsti a při rzhdvací činnsti v území chránit fragmenty krajiny v sídlech před zástavbu (nivy vdních tků, vdní plchy s břehvými prsty, skalní útvary, plchy lesa, mimlesní vegetaci, parky a prvky sídelní vegetace). Tyt plchy začleňvat d systému sídelní zeleně ve vazbě na zeleň v krajině klem sídel. Navrhvat pr tyt plchy vhdné regulativy, které budu chránit přírdní charakter a hdnty těcht plch. 6

11 Při zpracvání územních plánů, prjekční činnsti a při rzhdvací činnsti v území vytvářet pdmínky pr snižvání rzsahu zpevněných neprpustných pvrchů s cílem zlepšení zadržvání vdy v území a zpmalení dtku. Při zpracvání územních plánů, prjekční činnsti a při rzhdvací činnsti v území stanvvat v regulativech keficienty zeleně u zastavitelných plch stanvvat minimální pdíl pzemků, na kterém musí být prpustný či plprpustný pvrchy pr zlepšvání vsaku dešťvých srážek. Při zpracvání územních plánů, prjekční činnsti a při rzhdvací činnsti v území upřednstňvat návrhy, které zahrnují řešení prblematiky tepelných strvů ve městech. Zvyšvat pdíl zelených plch nejen ve veřejném ale i v sukrmém prstru. Vytvářet pdmínky pr zlepšení stavu vdních prvků a zvyšvaní jejich pčet v sídlech. Zvyšvat pdíl vzrstlé vegetace. OCHRANA NEROSTNÉ BOHATSTVÍ Při zpracvání územních plánů nevymezvat rzvjvé plchy a kridry, které by mezily mžnsti využití lžisek nerstných survin. Při zpracvání územních plánů v bcích dtčených stávající a buducí těžební činnstí krdinvat využití plch určených k asanaci a rekultivaci se zájmy chrany přírdy a krajiny. Prefervat přírdě blízku bnvu těžbu narušených území. OPATŘENÍ K OMEZENÍ SUBURBANIZACE Při zpracvání územních plánů se vyvarvat nepříznivých vlivů suburbanizace. Návrhvé plchy by měly být přiměřené veliksti a síle rzvje sídla, u větších plch je nezbytné řídit rzvj pmcí regulačních plánů neb územních studií a etapizací. Rzvj bydlení musí prbíhat s důrazem na zajištění dstatečné veřejné infrastruktury. OPATŘENÍ K OCHRANĚ OBRAZU SÍDLA V KRAJINĚ Při architektnickém řešení důsledně respektvat hmtvé a prstrvé uspřádání susedních staveb, pměr vlných a zastavěných plch, rientaci a tradiční urbanistická pravidla NÁMĚTY K PROVĚŘENÍ URBANISTICKÉHO ROZVOJE NSS rizik nežáducíh srůstu neb rzrůstání sídel - V rámci zpracvání nvéh ÚP neb jeh změn zhlednit v grafické dkumentaci vyznačené lkality, ve kterých by neměl djít ke srůstu v sučasnsti samstatných sídel neb k jejich nežáducímu rzrůstání a zahušťvání zástavby. Ve vyznačených lkalitách vymezit vhdný způsb využití. NKZ - nedstatečný kntakt se zástavbu - V rámci zpracvání nvéh ÚP neb jeh změn prvěřit v grafické dkumentaci značené zastavitelné plchy vymezené v minimálním neb žádném kntaktu s kmpaktní zástavbu sídel. NZL rizik nerespektvání limitů využití území - V rámci zpracvání nvéh ÚP neb jeh změn prvěřit značené zastavitelné plchy, které významně nerespektují limity využití území (zejména významné střety s půdami I. neb II. třídy chrany, nivami vdních tků, lesními prsty, záplavvými územími, prvky ÚSES); sučasně v rámci zpracvání nvéh ÚP neb jeh 7

12 změn v bci zhlednit vyznačené limity pr vymezení zastavitelných plch s hledem na ptenciální střety s půdami I. neb II. třídy chrany, nivami vdních tků, lesními prsty, rizikvými záplavvými územími, prvky ÚSES či území CHKO. NZP nepřiměřenst zastavitelných plch - V rámci zpracvání nvéh ÚP neb jeh změn psudit u značených sídel neb jejich částí přiměřenst rzsahu zastavitelných plch vzhledem k charakteru a plze sídla a případně krigvat jejich rzsah. MSZ mnfunkční sustředěná zástavba - V rámci zpracvání nvéh ÚP neb jeh změn prvěřit u značených zastavitelných plch určených pr bydlení zda je zajištěn vymezení veřejných prstranství, bčanskéh vybavení a zabráněn vzniku nestrukturvané mnfunkční zástavby, v případě ptřeby stanvit pvinnst ddatečnéh zpracvání územní studie neb regulačníh plánu. VUH - vztah k urbanistické hdntě sídla - V rámci zpracvání nvéh ÚP neb jeh změn prvěřit u značených plch zda v územně plánvací dkumentaci je řádně zhledněn vztah zastavitelných či přestavbvých plch ke zvýšené hdntě sídla zejm. se týká městských a vesnických památkvých zón a sídel s jinu identifikvanu zvýšenu hdntu, v případě ptřeby upravit způsb využití, pdmínky prstrvéh uspřádání, neb stanvit pvinnst ddatečnéh zpracvání územní studie neb regulačníh plánu. ZAJIŠTĚNÍ PROSTUPNOSTI KRAJINY PRO ČLOVĚKA Při zpracvání územních plánů, prjekční činnsti a při rzhdvací činnsti v území věnvat pzrnst chraně prstupnsti krajiny pr člvěka, zajistit chranu stávající cestní sítě (plní cesty, účelvé kmunikace) a při jejich nedstatku budvat nvé cesty s cílem zajištění dbré dstupnsti susedních sídel pr pěší a cyklisty a zajištění jejich zkruhvání. Zamezit vzniku neprstupných rzsáhlých areálů výrby a skladů, armády (výcvikvé prstry), sprtvišť (například glfvých hřišť), br, speciálních zemědělských kultur (vinice) apd. V případě nezbytnsti jejich realizace řešit alespň částečnu prstupnst areálů. OPATŘENÍ PRO ROZVOJ REKREACE CESTOVNÍHO RUCHU Zajistit dbru prstupnst krajiny pr pěší a cyklisty p účelvých kmunikacích ddělených d mtrvé dpravy. Zajistit dbru návaznst pěších, cyklistických, hipturistických a lyžařských tras. Zajistit značení místních a účelvých kmunikací s cílem lepší rientace pěších a cyklistů v krajině. Při budvání nvých úseků cestní sítě využívat prpustné pvrchy (mlatvé pvrchy) s cílem minimalizace vlivů na dtkvé pměry. Nvě budvané úseky cestní sítě zajistit výsadbu dprvdné linivé zeleně. Zajistit prstupnst krajiny v blastech pastvin instalací prstupných hradníků. Zajistit zřizvání dprvdné turistické infrastruktury (ubytvací a stravvací zařízení, sprtvně - rekreační, kulturně-splečenská zařízení a infrmační služby). Mim blasti rekreačních center pdprvat venkvský turismus (agrturistika a ekagrturistika). 8

13 Na území CHKO Jizerské hry a CHKO Lužické hry zamezit vzniku rekreačních a sprtvních středisek, které by negativně vlivnily jejich krajinné a přírdní hdnty a negativně vlivnily autenticitu těcht blastí. V turisticky atraktivních blastech vytvářet pdmínky pr rzvj zimních i letních aktivit s hledem na turisticku kapacitu území při sučasném zachvání přírdních a krajinných hdnt (chrana cenných bitpů, chrana stanvišť chráněných rstlin a živčichů, chrana vdníh režimu a jaksti vd, chrana krajinnéh rázu atd.). Omezit rzšiřvání sprtvně rekreačních areálů (včetně dprvdných zařízení) d vlné krajiny. Prefervat vznik kapacitně menších tábřišť a kempů (s kapacitu d 50 sb). Opatření k chraně zemědělsky využívaných půd Při zpracvání územních plánů nevymezvat rzvjvé plchy a kridry na půdách I. a II. třídy chrany. Rzvjvé plchy a kridry vymezvat takvým způsbem, aby nebyl nedšl k mezení zemědělskéh využívání zemědělských půd. Při zpracvání územních plánů vymezvat rzvjvé plchy způsbem umžňujícím eknmicky udržitelné bhspdařvání zemědělské půdy. V suladu s ptimalizací krajiny a pvdí vytvářet pdmínky pr delimitaci půd a její využívání pdle jejíh ptenciálu a v suladu s pžadavky chrany ZPF. Při zpracvání územních plánů, prjekční činnsti a při rzhdvací činnsti v území vytvářet pdmínky pr členění velkých blků rné půdy takvým způsbem, aby dšl k dsažení kmprmisu mezi pžadavky na využití těžké a efektivní techniky a sučasných trendů chrany půdy pdle směrnic EU a byly respektvány pžadavky prtierzní chrany a pžadavky chrany přírdy a krajiny (zajištění eklgické stability, zvýšení bilgické diverzity, zajištění prstupnsti krajiny, zajištění přítmnstí prvků mimlesní krajinné zeleně, jak krajintvrných prvků). Prsazvat takvé způsby hspdaření na zemědělských půdách, které zjišťují chranu zemědělských půd před degradací hutněním, snižváním bsahu rganických látek, erzí, zaslváním. Při zpracvání územních plánů v plchách nevyužívané zemědělské půdy nepřipustit takvé činnsti, které by znemžnily její buducí prdukční zemědělské využití. Zajistit takvé bhspdařvání zemědělské půdy, které bude eknmicky udržitelné a nebude půsbit pškzvání zemědělské půdy kmpakci, snižvání bsahu rganických látek, erzi, zaslvání, kntaminaci chemickými látkami. V suladu s ptimalizací krajiny a pvdí bude půda delimitvána a využita pdle svéh ptenciálu a v suladu s pžadavky chrany přírdy a krajiny. Stanvení principů pěstvání pldin rizikvých pr zhršvání stavu krajiny správná vlba pldin vzhledem k plnění pžadavků GAEC (Standardy Gd Agricultural and Envirmental Cnditins) mezvání pldin náchylných k erzi (slunečnice, kukuřice) na erzně hržených lkalitách, 9

14 pásvé střídání pldin erzně nebezpečných s pldinami s vyšším prtierzním účinkem (bilniny, pícniny, případně i travní prst) mezvání pldin nárčných na vláhu ve srážkvě deficitních lkalitách, minimalizace nutnsti závlah tam, kde je mžn situaci řešit záměnu pldin, změna sevních pstupů, neb zajištění vdy z přirzenéh klběhu a pmcí vhdných technlgií zavlažvání. mezení pěstvání pldin, které ptenciálně mhu fungvat jak agresivní invazivní pldiny (například šťvíky) jak energetické pldiny neb mezipldiny. mezvání GMO pldin neb pldin, které jinak mhu dluhdbě pškzvat splečenstva v krajině mezení pěstvání pldin, které mhu esteticky pškzvat krajinu (například nadměrné pěstvání řepky, kukuřice, využívání chranných pstupů bdělávání (sít bezrebně, sít d mulče, sít d chranné pldiny aj.) pdpra eklgických frem zemědělství a agrlesnictví Zajistit zlepšení struktury půd a stability agregátů díky zvyšvání pdílu rganických látek aplikace půdchranných technlgií na zemědělských půdách, mezení hutnění zemědělských půd, udržení ptimální vlhksti půd, chrana před jejich vysýcháním, pravidelné dplňvání rganické hmty d půd. Prefervat sevní pstupy a pldiny, které nepřispívají erzi půdy a smyvu svrchní úrdné vrstvy půdy. NÁVRH OPATŘENÍ PRO PĚSTOVÁNÍ PLODIN RIZIKOVÝCH PRO ZHORŠOVÁNÍ STAVU KRAJINY Omezení pěstvání pldin zvyšující erzi Omezení pěstvání pldin negativně vlivňujících vlastnsti půdy - širkřádkvé pldiny, které mají vysku míru erzníh rizika, řepka lejka, která se jakžt zim seje d hlé půdy v první plvině srpna a navíc je rizikvá z hlediska vyčerpání půd při pakvaném pěstvání, další rizikvé pldiny, jejichž agrtechnika je nebezpečná neb nevhdná pr bdělávání půd hrzí kmpakce půdy při pakvaných pjezdech. Sučasně minimalizvat využití chemických přípravků k chraně rstlin. Omezení pěstvání pldin negativně vlivňujících braz krajiny - v rámci prcesů KPÚ a ÚP mezvat rzsáhlé nečleněné plchy mnkulturní agrární stepi, jejichž velkplšná struktura krajiny vedly ke změně měřítka a ke vzniku velkfrmátvé mntónní krajiny. Intenzivní frmy vcných sadů a vcných plantáží (např. rybíz) umisťvat v malplšně členěné krajině s živějším reliéfem bez mžnsti vlivňvání krajinných panramat (intenzivní sady se sítěmi). T se týká i víceletých a vytrvalých pldin a energetických travních prstů. Omezení pěstvání pldin snižující bilgicku diverzitu - z hlediska bidiverzity jsu rizikvými pldinami všechny pldiny pěstvané v mnkulturním hspdářství, tzn. v území je pěstvána jedna či něklik mál pldin na velkých lánech plí, které nejsu členěny pásy remízů, mezí neb prvky mimlesní krajinné zeleně. Z důvdu zlepšení pdmínek pr bidiverzitu dpručujeme pdprvat větší škálu pěstvaných pldin, blky rné půdy střídat s blky trvalých travních prstů a zajistit rzčlenění půdních blků zemědělských půd větší než 30 ha prvky mimlesní krajinné zeleně, travnatými pásy. 10

15 Opatření ke zlepšení stavu lesů Úprava druhvé skladby, která by se měla pstupně přibližvat skladbě půvdních lesních eksystémů (dluhdbý prces, prakticky p uplynutí celé jedné dby bmýtí, tj let). Úprava věkvé rzmanitsti dřevin v lesních prstech Změna způsbu hspdaření v lesech na šetrné hspdaření, využívající přirzené bnvy stanvištně a sukcesně vhdných druhů dřevin a žáducích způsbů hspdaření, např. výběrvéh a pdrstníh Zvýšení prcentuálníh zastupení mimprdukčních lesů Pdpra bilgických funkcí lesa zejména zvýšením pdílu těžebních zbytků a dřeva pnechanéh k zetlení (stjícíh i ležícíh) Vytvření pdmínek pr zadržení srážkvých vd v lesích frmu patření v lesních prstech (změny dřevinné skladby, zvýšení bidiverzity, snížení dby bmýtí zranitelných dřevin) Realizvání skladebních částí prvků ÚSES na plchách lesa v územně plánvací dkumentaci Při zpracvání územních plánů nevymezvat rzvjvé plchy a kridry v plchách lesa a pásmu 50 m d kraje lesa, minimalizvat rzsah zábru PUPFL. Dpručená patření ke zlepšení vdníh režimu krajiny RETENCE VODY V KRAJINĚ Obnva a budvání mkřadů mkřad představuje především zásbu vdy v krajině, menší je jeh kapacita z hlediska zadržení pvrchvéh dtku. (suvisí s chranu prti suchu) Obnva a budvání MVN Pdle prefervané funkce je mžn d nich čekávat jak funkci trvaléh zadržení vdy a tedy vytvření zásby vdy v krajině, tak vlnu retenční kapacitu pr zadržení pvdňvých dtků. Obnva a iniciace pdmáčených luk zamkřené luky fungují jak vytvření zásby vdy v krajině a je mžn je pvažvat za přechd mezi extenzivním zemědělským pzemkem a mkřadem. Změna vegetačníh pkryvu (změna CN) becně, zvýšení vegetační pkryvnsti území vede k vyšší retenční kapacitě území frmu zvýšení intercepce prjeví se i v suvislsti se suchem a prtierzní chranu Retenční - vsakvací jímky, průlehy a příkpy (vsak dešťvé vdy) jedná se linivá případně bdvá patření malých bjemů, zpravidla na zemědělské půdě. Cílem je především zajistit zadržení pvrchvéh dtku a jeh přeměnu na dtk pdpvrchvý, případně infiltraci d pdzemních vd. 11

16 Zlepšvání vlastnstí půdy a lepší technlgie bhspdařvání Půda v dbrém stavu představuje největší retenční prstr v území. Cílem je udržet půdu s vysku prpustnstí, dbrými fyzikálními i chemickými vlastnstmi, vyským bsahem rganických látek, stabilní strukturu a bez zhutněných vrstev neb pdbrázdí. Omezvání zpevněných plch v pvdí Zpevněné plchy půsbí sučasně dva prblémy a t je jak zvýšení rizik vzniku pvdní zejména z přívalvých srážek a sučasně mezení dplňvání pdzemní vdy. Omezvání dtku ze zpevněných plch v pvdí Vda, která se nemůže na zpevněné plše vsáknut tak jednak způsbuje pvdňvé prblémy a jednak chybí při dplňvání pdpvrchvých a pdzemních vd. Je prt vhdné při plánvání jakékliv infrastruktury jednak maximálně mezvat budvání zpevněných plch a jednak ke zpevněným plchám budvat zasakvací infrastrukturu, která umžní infiltraci vdy, dtékající ze zpevněných plch. Budvání vdních nádrží Vdní nádrž by měla být dimenzvána jak z hlediska zadržení neb alespň transfrmace pvdňvých průtků tak i z hlediska zlepšvání průtků v bdbí sucha neb zajištění vdy pr dběry. Budvání suchých nádrží budvání suchých nádrží se týká téměř výhradně retence krajiny ve smyslu prtipvdňvé chrany Budvání pldrů pldry jsu definičně chápány jak bční nádrže bez trvaléh nadržení, které se plní (řízeně neb neřízeně) v případě výskytu zvýšených / pvdňvých průtků na tku. Jejich smyslem je dříznutí a dčasné zachycení kulminace pvdňvé vlny. Základním psláním pldrů tak je prtipvdňvá chrana, kteru pldr může pskytvat puze v případě že je jeh záchytný prstr prázdný a je tak k dispzici pr zadržení vdy. Zadrženu vdu je pak pchpitelně mžn uchvat pr případ sucha, nicméně prtipvdňvá funkce je pak mezena. Budvání sustav vdních nádrží sustavy vdních nádrží jsu masivním řešením psílení retence krajiny jak z hlediska prevence sucha tak prtipvdňvé chrany. Technicky se jedná kmbinaci výše pspaných struktur d funkčníh celku, který umžňuje násbit efekty jedntlivých patření (prvků), zvýšení jejich celkvé splehlivsti a rvněž kmbinaci jejich efektů tak, aby mhly být zajištěny jak chrana před pvdněmi, tak před suchem. Sustavy nádrží jsu nicméně patřením velmi nákladným a i z hlediska jejich prjednání a následné realizace se jedná zřejmě i nejnárčnější z investičních typů patření. Omezvání zastavěnsti niv - Zastavěnst niv snižuje mžnst zadržení vdy v nivách a sučasně zvyšuje rizika pvdňvých škd. Omezvání zastavěnsti niv je prt neinvestiční patření, přispívající efektivně jak k prtipvdňvé chraně, tak k prevenci sucha. 12

17 Opatření ke zmírnění prblémů se suchem V PLOŠE (ZEMĚDĚLSKÉ SUCHO) Závlahy Zásadně by se měl jednat vdu pvrchvu. Vda pdzemní by měla být rezervvána pr zajištění zásbvání byvatelstva vdu. Prefervat využití technicky pkrčilých úsprných způsbů závlahy (kapkvá závlahy, závlaha mikrpstřikem). Plšná závlaha (pstřikem) pr běžné plní pldiny by se v našich pdmínkách měla nahrazvat změnu v sevních pstupech díky vyské nárčnsti na mnžství ddávané vdy na plchu a vyským ztrátám při distribuci. Změna sevních pstupů a pěstvaných pldin resp. drůd patření eliminuje/snižuje nutnst závlahy zemědělských pldin tím, že zavádí na hržených lkalitách pldiny s menší nárčnstí na vdu, s jiným časvým rzlžením ptřeby vdy během vegetační sezny neb pldiny hluběji křenící. Změna způsbu bhspdařvání (technlgie) měkké patření, které může kmpenzvat mírné deficity. Může se jednat například kypření pvrchu půdy neb pnechání hrubé brázdy s cílem zachytit zimní sníh a mezit kapilární vzlínání vdy k pvrchu, mezení zatravnění plch a další patření. Omezení (regulace) dvdnění regulace plšných dvdňvacích zařízení na zemědělské půdě tam, kde dvdnění není nezbytné. Regulace drenáže či vyřazení je třeba prvádět dbrně tak, aby se předešl negativním efektům především v suvislsti se zamkřením lkalit. Opatření je investičníh charakteru a suvisí úzce rvněž s retencí krajiny. Ochrana pramenišť a vsakvacích blastí patření spčívá nikliv ve zlepšvání sučasnéh stavu, ale v prevenci jeh dalšíh zhršvání. Odvdňvání pramenišť přispívá i k rzklísání průtkvéh režimu malých vdních tků. V případě vsakvacích blastí se jedná rvněž zamezení nadměrnéh dvádění vdy ať již frmu dvdnění neb frmu pvrchvých dběrů. Vsakvací blasti by měly služit především k dplňvání zásb pdzemních vd. Opatření suvisí se pdpru retence krajiny. Omezení zpevněných plch Opatření spčívá v pdpře vsaku vdy v lkalitě a snížení jejíh dtku. Zlepšvání vlastnstí půd Opatření spčívá v zajištění lepších vlastnstí zemědělských půd. Obecně je mžn dpručit půdchranné bdělávání, mezení pjezdů těžku mechanizací, ddávání rganických hnjiv d půdy ve správném živinvém pměru, ddržvání ptimální sevních pstupů se zastupením hlubk křenících rstlin. Opatření suvisí i s retencí a prtierzní chranu. V DROBNÝCH VODNÍCH TOCÍCH Revitalizace tků + bnva nivy Cílem patření je zpmalení dtku vdy z pvdí. Opatření suvisí s retencí a prtipvdňvu chranu viz tat kapitla. Limitvat a snižvat dběry z tků - Bj prti suchu je mžn pdpřit i mezením dběrů vdy z tků a t jak vdy užitkvé, tak pr závlahy. Nalepšvání z VN a MVN Opatření spčívá v zajištění dstatečnéh průtku vdy ve vdních tcích pr pkrytí běžných funkcí tku a případně i pr zajištění dběrů. Opatření suvisí i s retencí vdy v krajině. 13

18 ZÁSOBOVÁNÍ OBYVATEL VODOU Budvání vdních nádrží a jejich sustav - Opatření suvisí i se zajištěním retence krajiny a prtipvdňvé chrany. Budvání vdárenských sítí připjvání byvatelstva na centrální vdvdní řady jedná se následné patření, které zajistí mžnst zásbvat byvatelstv z centrálních - a tedy lépe zabezpečených zdrjů v případě lkálních výpadků v zásbvání (například výpadky studní neb místních zdrjů vdy v důsledku suchých bdbí). Napjení na centrální zdrje čast zvýší sptřebu vdy díky menší snaze dběratelů vdu šetřit. Centralizvané sustavy jsu rvněž zranitelnější v případě havárie neb úrku. Adaptační patření Adaptační patření směřují nikliv k pkrytí stávajících ptřeb vdy, ale k jejímu snížení. Jedná se především instalace úsprných armatur (malé průměry rzvdných ptrubí, recirkulace teplé užitkvé vdy, instalace úsprných splachvačů, baterií, recyklace pužité vdy, využití srážkvé vdy a další technlgické pstupy. Snižvání ztrát v distribučních sítích Omezvání ztrát v distribučních sítích je patření závislé na stavu sítě a snaze jejíh vlastníka/prvzvatele. Nízké ztráty v distribuční sustavě jsu v zájmu vlastníků neb prvzvatelů a lze prt čekávat jejich udržení na c nejnižší úrvni. Dpručená patření k udržení přirzených pdmínek pr vdní a mkřadní eksystémy Ochrana pramenišť a vsakvacích blastí patření spčívá nikliv ve zlepšvání sučasnéh stavu, ale v prevenci jeh dalšíh zhršvání. Prameniště byla v minulsti čast dvdňvána spradicku neb i plšnu drenáží s cílem zvýšit efektivitu zemědělskéh využití. Tat patření nicméně mají za následek rychlejší dvádění vdy z krajiny a tím přispívají k celkvému jejímu vysušvání zejména v bdbí sucha. Odvdňvání pramenišť přispívá i k rzklísání průtkvéh režimu malých vdních tků. V případě vsakvacích blastí se jedná rvněž zamezení nadměrnéh dvádění vdy ať již frmu dvdnění neb frmu pvrchvých dběrů. Vsakvací blasti by měly služit především k dplňvání zásb pdzemních vd. Opatření suvisí se pdpru retence krajiny. Dpručení pr řešení prtipvdňvé chrany VYMEZENÍ ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ Metdicky vést úřady územníh plánvání, aby vymezvaly zastavitelné plchy mim záplavvá území a stavební úřady, aby nepvlvaly stavby v záplavvých územích. V záplavvých územích je nutné ddržvat mezení v aktivní zóně a nedvlit umístění staveb, jejichž výstavba je v tét zóně zakázána. V územích rzlivu stleté vdy je nutné pžadvat dbrné psuzení z hlediska vlivu nvě navrhvaných staveb na dtkvé pměry a nezhršvat je v neprspěch stávající zástavby. Zhledňvat princip pvdňvé prevence v územně plánvací dkumentaci (ÚPD) bcí a při správních řízeních, zejména nevytvářením nvých plch v nepřijatelném riziku, nezvyšváním 14

19 hdnty majetku v plchách v nepřijatelném riziku a případně změnu užívání území, veducí ke snížení rzsahu plch v nepřijatelném riziku. Důsledné využívání sledvaných jevů: 52a. kategrie území pdle map pvdňvéh hržení v blastech s významným pvdňvým rizikem a 52b. kritické bdy a jejich pvdí ve smyslu přílhy č. 1, část A, vyhlášky č. 500/2006 Sb., územně analytických pdkladech, územně plánvací dkumentaci a způsbu evidence územně plánvací činnsti. OPATŘENÍ V ÚZEMNÍCH PLÁNECH Při přizvání územních plánů navrhvat přírdě blízká prtipvdňvá patření, která pdprují přirzený a řízený rzliv vdních tků před sídlem a retenci vdy v pvdí. TVORBA POVODŇOVÝCH PLÁNŮ Pvdňvý plán musí mít zpracvána každá bec, kde hrzí rizik pvdně. Pvdňvé plány by neměly bsahvat puze frmální část, charakteristiku území, kntakty atd., ale měly by se dále vyvíjet na základě nvých zjištění v terénu, p pvdni, zpracvaných studií, změn dtkvých pměrů např. nvu výstavbu neb vybudváním nvých bjektů na vdních tcích. ZAJIŠTĚNÍ AKTUÁLNÍCH INFORMACÍ (PŘEDPOVĚDNÍ A HLÁSNÁ POVODŇOVÁ SLUŽBA) Hlavním účelem služby je infrmvat pvdňvé rgány a statní účastníky pvdňvé chrany nebezpečí vzniku pvdně a dalším nebezpečném vývji. Zejména pdávají infrmace hydrmeterlgických prvcích charakterizujících vznik a vývj pvdně jak jsu údaje srážkách, vdních stavech a průtcích ve vybraných prfilech. Systém hlásné služby je decentralizvaný, zalžený na aktivitách všech účastníků chrany před pvdněmi, přizpůsbený místním pdmínkám a využívající všechny dstupné sdělvací, výstražné a vyrzumívací systémy. Pdstatu účinné prtipvdňvé chrany je nejen prevence v pvdí, ale při vlastním průběhu pvdňvých událstí i sled účinných zásahů v reálném čase, zejména perativní řízení pvrchvéh dtku z území např. přerušením dtkvé dráhy vytvřením překážky nasypáním terénu neb pytlvání a napak vytvřením dvdňvací rýhy a převedením d území, kde djde k neškdnému rzlivu. Předpkladem je však mít dknalé infrmace z pvdí a čas pr účinný zásah. Významným zdrjem dat jsu právě lkální výstražné systémy. POVODŇOVÉ PROHLÍDKY Právě pznatky v terénu a prvěřvání zda na vdních tcích, vdních dílech a v záplavvých územích, ppřípadě na bjektech neb zařízeních ležících v těcht územích nejsu závady, které by mhly zvýšit nebezpečí pvdně neb její škdlivé následky. Pvdňvé prhlídky prvádět nejméně 1x rčně, nejlépe před bdbím jarníh tání. V pvdňvém plánu musí být stanven, kd bude za bec pvdňvé prhlídky prvádět, rzsah prhlídek a rzsah splupráce se správci tků. OPATŘENÍ NA ZATRUBNĚNÝCH VODNÍCH TOCÍCH Zatrubněné vdní tky je prt maximálně žáducí pstupně tevírat. Otevření má smysl, pkud bude tku navrácen alespň zčásti jeh přirzený charakter a funkce. Neznamená t, 15

20 že tk musí být radikálně revitalizván, ale výsledkem by neměl být tvrdě pevněné napřímené vysce kapacitní kryt. Důležité je umžnit, aby tk kmunikval se svým klím jak hydraulicky, tak eklgicky, aby se mhl stát páteří nivy a aby plnil své jak hydrlgické a hydraulické, tak i eklgické funkce. ŘEŠENÍ MÍST OMEZUJÍCÍCH ODTOKOVÉ POMĚRY K mezení průtku dchází zejména u mstních bjektů, lávek a příčných překážek v prfilu vdníh tku (ptrubí, zavěšená lana atd.). V tmt případě je nutn již v dbě návrhu mstních bjektů důsledně vyžadvat vdprávním úřadem návrh mstních bjektů nejméně na Q100. Je nutn zabránit prvádění trubních vedení napříč přes vdní tk neb pvlit puze v případech, kdy jiné řešení není mžné neb při ddržení všech zásad pr křížení s vdním tkem. Právě zmenšvání kapacity vdních tků má za následek vybřežení d klní zástavby neb ucpání prfilu a následný rzliv d klí. INTRAVILÁNOVÁ PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ Intravilánvá PPO linivá patření směřují ke stabilizaci kryta a zvýšení kapacity kryta v bcích. Vytvření stabilníh pevnění břehů, rzšíření kryta a dplnění prvky pr zlepšení kvality vdy a estetické hdnty tku. Priritu v zastavěných územích bcí je chrana přilehlé zástavby pdél vdních tků. Tu je většinu ptřeba zajišťvat více méně technickými prstředky, včetně mdifikvaných pstupů zkapacitňvání kryt, které se dnes zasahují i d bru intravilánvých revitalizací. Dpručení pr řešení prtierzní chrany AGROTECHNICKÁ OPATŘENÍ Změny technlgií směrem k bezrebným Bezrebné technlgie spčívají především v nahrazení klasické rby zalžené na bracení svrchní vrstvy půdy různými způsby kypření mělké pvrchvé vrstvy. Výsledkem je půda s lepšími vlastnstmi (lepší struktura, vyšší pdíl rganických látek, tmu dpvídající vyšší hydraulická vdivst), která je méně náchylná k rzrušení a dnsu. Negativem bezrebných technlgií může být čast nutnst aplikace glyfsátů neb jiných ttálních herbicidů k zahubení plevelů. Změny sevních pstupů změny v sevních pstupech, směřující k mezení zastupení erzně rizikvých pldin jsu nejjedndušším způsbem prtierzní chrany zemědělské půdy. V zásadě se jedná mezení širkřádkvých pldin (kukuřice, cukrvky a slunečnice) a v pslední dbě i řepky lejky na svažitých pzemcích. Zavádění mezipldin, krycích pldin Zavádění mezipldin a krycích pldin je v suladu se snahu zajistit c mžná nejdéle během rku (neb alespň v bdbí výskytu erzně účinných srážek = červen srpen) c největší pkrytí pvrchu půdy vegetací a tedy jeh chranu před přímým dpadem dešťvých kapek. Tímt způsbem je mžn sívat například meziřadí na vinicích, v vcných sadech neb chmelnicích, případně pěstvat pdsev v řádcích kukuřice, neb p sklizni pzemek krýt mezipldinu až d jara, kdy bude vyseta další pldina. 16

21 Půdchranné technlgie Jedná se kmbinaci půdchranných způsbů bdělávání (bezrebných pstupů), příméh setí d mezipldiny, důsledné využívání mezipldin a krycích pldin neb pkrytí půdy psklizňvými zbytky (mulčem). Pstup je z hlediska chrany půdy velmi efektivní, zajišťuje i zlepšvání vlastnstí půdy, čímž se pdílí i na zvyšvání její retenční kapacity. ORGANIZAČNÍ OPATŘENÍ Pásvé hspdaření princip pásvéh hspdaření je v rzdělení pzemku na pásy, ve kterých se střídají pldiny více a méně erzně náchylné. Záměr je takvý, že pvrchvý dtk a erze nižších stupňů, která se začne rzvíjet na pásu erzně náchylnější pldiny, bude zastavena v pásu erzně méně náchylné pldiny. Ve skutečnsti je tent typ patření sice pdprván systémem DZES, nicméně jeh realizace je pměrně nárčná (v prstrvě členité mrflgii typické pr česku zemědělsku krajinu) a účinnst je relativně nízká. Dělení pzemků Je klíčvé, jak vypadá hranice mezi nvě vzniklými částmi. Pkud se jedná jen dčasné ddělení části pzemku, je funkce patření principiálně stejná jak u pásvéh hspdaření efekt tedy zajistí, pkud je na nižší části pzemku pěstvána erzně méně náchylná pldina. Pkud je hranice mezi pzemky pr pvrchvý dtk neprstupná, jedná se patření fungující jak technické patření dváděcíh neb retenčníh typu. Nesprný je efekt eklgický, kdy zmenšení zemědělských blků na cca 10 ha je velmi žáducí z hlediska pdpry diverzity krajiny a eklgické stability. Ochranné pásy pdél vdních tků a nádrží jedná se velmi efektivní patření, které neřeší tázku erze na zemědělském pzemku jak takvé, ale tázku chranu vdních zdrjů před vstupem erzních splavenin. Pdél břehu vdníh tku neb vdní nádrže jsu zalženy pásy trvaléh travníh prstu. Šířka pásů je předpkládána minimálně 10 m na každém břehu s tím, že s rstucím sklnem svahu by měla růst i šířka travníh pásu. Pr zajištění dbré funkce v zachycvání sedimentu by se měl jednat udržvaný (pravidelně alespň 2krát rčně sečený) pás trvaléh travníh prstu. V dbrém stavu je takvý pás schpen zachytit přibližně až 80 % z celkvých erzních splavenin při běžné erzní událsti. TECHNICKÁ OPATŘENÍ Záchytná retenční jedná se typ patření, jehž cílem je přerušit vlnu délku svahu v místě, kde se plšný pvrchvý dtk mění na sustředěný a tedy erze plšná na její vyšší frmy. Opatření má za cíl pvrchvý dtk zachytit, zadržet a transfrmvat na infiltraci. Tent typ patření je velmi efektivní i z hlediska zvyšvání retence pvdí, stejně jak dplňvání zásb pdzemní vdy. Technicky je nejčastějším typem tht typu patření retenční/zasakvací průleh neb retenční/zasakvací jímka na dlním kraji knvergentníh svahu. Záchytná dváděcí vda je dváděna mim pzemek. Typvě se jedná většinu záchytné a dváděcí příkpy, průlehy, meze neb prtierzní cesty s příkpem. Tat patření přinášejí splehlivý efekt v chraně pzemku před sustředěným dtkem, ale díky dvádění zachycené vdy s jemným sedimentem v pdstatě celkvý dtk z pvdí zvyšují a urychlují. Sučasně, pkud jsu zaústěna bez sedimentačních nádrží přím d vdníh tku, vnášejí d hydrgrafické sítě velké mnžství sedimentu. Tat patření jsu vždy dplněna retenční jímku před zaústěním d vdníh tku. Velmi vhdné je rvněž záchytný prvek dplnit travním záchytným pásem směrem nad bjektem prti svahu v šíři minimálně 5 m. 17

22 Zachycvání erzních splavenin jedná se zpravidla lkální patření typu sedimentační nádrž na principu suché nádrže neb suché nádrže s minimálním trvalým nadržením, která je dimenzvána na bjem dtku a kulminační průtk tak, aby zachycvala významný pdíl erzních splavenin nesených ze zemědělskéh pzemku. Zachycené sedimenty je nutn z nádrže pravidelně dtěžvat. Opatření služící k revitalizaci krajiny jedná se především bjekty typu mkřady, tůně, revitalizace malých vdních tků apd. Čast je těmt patřením přisuzván záchytný efekt, a tedy je vyhdncván jejich pzitivní půsbení z hlediska chrany vdních tků před sedimenty. Tent přístup je ale nebezpečný a principiálně špatný. Revitalizace, tůní i mkřadů jsu navrhvány jak vdní bitpy a vns erzních splavenin způsbí jejich nevratné zničení. Prt je třeba tyt bjekty napak před vstupem erzních splavenin chránit vhdnými typy chranných patření (svdné příkpy, chranné hrázky, apd.) Dpručení pr řešení prblémů se znečištěním a kntaminací OCHRANA A ZLEPŠENÍ KVALITY VOD Při zpracvání územníh plánu vytvářet pdmínky pr retenci a akumulaci vdy na zemědělském půdním fndu. Snížení rychléh dtku ze zemědělskéh půdníh fndu má významný vliv na vyplavvání dusičnanů, pesticidů a částečně fsfru z půdy. S tím suvisí také management zemědělství mezení hnjení a pužívání chranných látek. Při zpracvání územních plánů vytvářet pdmínky pr úpravy vdních tků s cílem dsažení přirzených funkčních parametrů vdních tků. Při zpracvání územních plánů vytvářet pdmínky pr výstavbu ČOV s cílem zajištění chrany a zlepšení kvality vd. Zajistit chranu vdních zdrjů před jejich nadměrným využíváním, zajistit kntrlu využívání a dběrů vdy. Zajistit stanvení chranných pásem vdních zdrjů pdzemních vd a usměrňvat hspdaření v nich. Zajistit likvidaci neptřebných vrtů v chráněných územích Při zpracvání územních plánů zajistit snižvání významných mrflgických vlivů vdních tků. Jedná se například prvěření: nevhdnéh zatrubnění tku, nevhdnéh napřímení tku, nevhdnéh pevnění, nevhdný bjekt v krytě apd.) Při zpracvání územních plánů v rámci kncepce uspřádání krajiny vytvářet pdmínky pr úpravy vdních tků s cílem dsažení přirzených funkčních parametrů vdních tků. Při zpracvání územníh plánu malých bcí prvěřit mžnst zajistit třetí stupeň čištění ČOV z důvdu zachycvání fsfru. Se zaměřením zejména na extenzivní (přírdě blízké) způsby čištění dpadních vd (bilgická dčišťvací nádrž neb filtrace). Ve splupráci s vdprávním úřadem a prvzvatelem kanalizace prvěřit zvýšení účinnsti stávající ČOV (bilanční dluhdbé limity). 18

23 Při zpracvání územníh plánu měst (zejména při rzšiřváním zástavby) prvěřit ve splupráci s vdprávním úřadem a prvzvatelem kanalizace stav a správnu funkci dlehčvacích kmr u stkvé sítě a jejich vliv na znečistění živtníh prstředí. Při zpracvání územníh plánu vytvářet pdmínky pr eklgické, bezpečné a eknmické hspdaření s dešťvými vdami. Pdpra vsakvání a retence ze střech a zpevněných plch, snižvání neprpustných plch. Obecně snižvat všemi prstředky mnžství pvrchvých vd vstupující d jedntné kanalizace. Dpručené zásady pr zalesňvání nelesních pzemků Pr uchvání bidiverzity nezalesňvat pzemky nevhdné pr zemědělsku výrbu (např. mkřady, zaplavvané luky, luční prameniště, suché trávníky či květnaté luky susedících s lesem) Respektvat předpklady eklgické stability zakládaných prstů (vysazvat vhdné místní ppulace dřevin, účelně řešit prstrvu skladbu zakládaných prstů Zalesňvat puze pzemky vhdné k zalesnění (pzemky vhdné pr prvky ÚSES, místa s pkrčilu sukcesí a místa zpustlá a nepldná a těžk využitelná, půdy hrších bnit, dplňvání břehvých prstů, různu měru devastvané pzemky, u nichž je zalesnění jediný způsb, jak c nejrychleji stabilizvat danu lkalitu (jde pvrchvé dly, pískvny, lmy, navážky, haldy, výsypky a plchy hržené erzí) Dpručené zásady pr pěstvání bimasy PĚSTOVÁNÍ BIOMASY NA LESNÍCH POZEMCÍCH Vybírat lesní pzemky s hledem na vhdné přírdní a stanvištní pdmínky (jak pdklad pr rzhdvání vhdnsti lesních pzemků lze pužít Typlgický systém ÚHÚL) Pr pěstvání bimasy za účelem energetickéh zpracvání využívat pzemky spadající d terénních skupin A a B, které jsu únsné bez větších terénních překážek a sklnem 0 až 40 % Při debírání těžebních zbytků jak zdrje bimasy zamezit pškzvání lesních eksystémů a nezhršvat pdmínky pr přirzenu bnvu lesa Pr pěstvání rychle rstucích dřevin (tply, vrby, lše) využívat nejvhdnější stanviště zejména stanviště lužní tplvých, jilmvých a ptčních luhů s bčasným i každrčním zaplavváním v teplých blastech neb stanviště lšvá na pdmáčených půdách vrbvých lšin 19