7.5.8 Středová rovnice elipsy

Podobné dokumenty
7.5.8 Středová rovnice elipsy

Hledání hyperbol

Středová rovnice hyperboly

14 Kuželosečky v základní poloze

Hyperbola, jejíž střed S je totožný s počátkem soustavy souřadnic a jejíž hlavní osa je totožná

Hyperbola a přímka

( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306

DUM č. 11 v sadě. Ma-2 Příprava k maturitě a PZ geometrie, analytická geometrie, analýza, komlexní čísla

Konstrukce na základě výpočtu I

Jaký vliv na tvar elipsy má rozdíl mezi délkou provázku mezi body přichycení a vzdáleností těchto bodů.

3.1.3 Vzájemná poloha přímek

56. ročník Matematické olympiády. b 1,2 = 27 ± c 2 25

5.1.5 Základní vztahy mezi body přímkami a rovinami

3.2.1 Shodnost trojúhelníků I

Výpočet obsahu rovinného obrazce

5.1.5 Základní vztahy mezi body, přímkami a rovinami

7 Analytická geometrie

( ) Obecná rovnice elipsy. Předpoklady: Př. 1: Najdi střed, vrcholy a ohniska elipsy dané rovnicí ( x ) ( y )

Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU

7.3.7 Přímková smršť. Předpoklady: 7306

Konstrukce na základě výpočtu I

1.1 Napište středovou rovnici kružnice, která má střed v počátku soustavy souřadnic a prochází bodem

Vzdálenost roviny a přímky

( ) ( ) Sinová věta II. β je úhel z intervalu ( 0;π ). Jak je vidět z jednotkové kružnice, úhly, pro které platí. Předpoklady:

Digitální učební materiál

4.2.7 Zavedení funkcí sinus a cosinus pro orientovaný úhel I

Podobnosti trojúhelníků, goniometrické funkce

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

{ } ( ) ( ) Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507

Konstrukce na základě výpočtu II

X = A + tu. Obr x = a 1 + tu 1 y = a 2 + tu 2, t R, y = kx + q, k, q R (6.1)

10. Analytická geometrie kuželoseček 1 bod

Říkáme, že přímka je tečnou elipsy. p T Přímka se protíná s elipsou právě v jednom bodě.

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 7 Z GEODÉZIE 1

Logaritmické rovnice I

2.8.5 Lineární nerovnice s parametrem

( 5 ) 6 ( ) 6 ( ) Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - matematický přehled

4.4.1 Sinová věta. Předpoklady: Trigonometrie: řešení úloh o trojúhelnících.

Křivkový integrál prvního druhu verze 1.0

2.cvičení. 1. Polopřímka: bod O dělí přímku na dvě navzájem opačné polopřímky.

(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic

Lineární nerovnice a jejich soustavy

Vzdálenosti přímek

KVADRATICKÉ FUNKCE. + bx + c, největší hodnotu pro x = a platí,

Vzdálenosti přímek

Kuželosečky. ( a 0 i b 0 ) a Na obrázku 1 je zakreslena elipsa o poloosách 3 a 7. Pokud střed elipsy se posunul do bodu S x 0

4.4.3 Kosinová věta. Předpoklady:

1.7.4 Výšky v trojúhelníku II

obecná rovnice kružnice a x 2 b y 2 c x d y e=0 1. Napište rovnici kružnice, která má střed v počátku soustavy souřadnic a prochází bodem A[-3;2].

5.2.9 Vzdálenost bodu od roviny

MATEMATIKA PŘÍKLADY NA PROCVIČENÍ Kuželosečky

prostorová definice (viz obrázek vlevo nahoře): elipsa je průsečnou křivkou rovinného

2.1 - ( ) ( ) (020201) [ ] [ ]

Logaritmická funkce teorie

2.7.9 Obsah lichoběžníku

9 Axonometrie ÚM FSI VUT v Brně Studijní text. 9 Axonometrie

Tangens a kotangens

Komplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b b2 2.

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

Geometrické a fyzikální aplikace určitého integrálu. = b a. je v intervalu a, b záporná, je integrál rovněž záporný.

( t) ( t) ( ( )) ( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky I. Předpoklady: 7308

May 31, Rovnice elipsy.notebook. Elipsa 2. rovnice elipsy. SOŠ InterDact Most, Mgr.Petra Mikolášková

KVADRATICKÁ FUNKCE (vlastnosti, grafy)

( a) Okolí bodu

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

( ) Další metrické úlohy II. Předpoklady: Př. 1: Najdi přímku rovnoběžnou s osou I a III kvadrantu vzdálenou od bodu A[ 1;2 ] 2 2.

5.2.4 Kolmost přímek a rovin II

x + F F x F (x, f(x)).

je pravoúhlý BNa ose y najděte bod, který je vzdálený od bodu A = [ 4;

Hyperbola. Předpoklady: 7507, 7512

14. cvičení z Matematické analýzy 2

2.4.7 Shodnosti trojúhelníků II

3.2.5 Pythagorova věta, Euklidovy věty I. α = = Předpoklady: 1107, 3204

Definice limit I

63. ročník matematické olympiády III. kolo kategorie A. Ostrava, března 2014

( a, { } Intervaly. Předpoklady: , , , Problém zapíšeme snadno i výčtem: { 2;3; 4;5}?

Základní příklady. 18) Určete velikost úhlu δ, jestliže velikost úhlu α je 27.

Matematické metody v kartografii

Jsou to rovnice, které obsahují neznámou nebo výraz s neznámou jako argument logaritmické funkce.

Základní planimetrické pojmy a poznatky

Větu o spojitosti a jejich užití

Obsah rovinného obrazce

( ) ( ) ( ) Exponenciální rovnice Řeš v R rovnici: = ŘEŠENÍ: Postup z předešlého výpočtu doplníme využitím dalšího vztahu: ( ) t s t

Analytická geometrie v rovině

VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ

8.2.7 Geometrická posloupnost

5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti

5.2.8 Vzdálenost bodu od přímky

Důkazy vybraných geometrických konstrukcí

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem objemu rotačního tělesa.

Obr. 1: Optická lavice s příslušenstvím při měření přímou metodou. 2. Určení ohniskové vzdálenosti spojky Besselovou metodou

Projekt OP VK č. CZ.1.07/1.5.00/ Šablony Mendelova střední škola, Nový Jičín

Zkoušku snadno provedeme tak, že do soustavy (1), která je ekvivalentní dané soustavě rovnic, dosadíme příslušné hodnoty s a p.

Gymnázium, Brno, Elgartova 3

8. Elementární funkce

KŘIVKOVÉ INTEGRÁLY. Křivka v prostoru je popsána spojitými funkcemi ϕ, ψ, τ : [a, b] R jako množina bodů {(ϕ(t), ψ(t), τ(t)); t

4.3.9 Sinus ostrého úhlu I. α Předpoklady: Správně vyplněné hodnoty funkce a c. z minulé hodiny.

III.4. Fubiniova (Fubiniho) věta pro trojný integrál

Transkript:

758 Středová rovnice elips Předpokld: 7501, 7507 Př 1: Vrchol elips leží v odech A[ 1;1], [ 3;1], [ 1;5], [ 1; 3] elips souřdnice jejích ohnisek Urči prmetr Zdné souřdnice už n první pohled vpdjí podezřele, nkreslíme si orázek: [1;5] A[-1;1] [3;1] - - x - - [1;-3] elips je svisle orientovná ohnisk neleží n přímce A le n přímce Střed elips = střed úsečk A: S 1 + 3 1 1 ; + = [ 1;1] Vodorovná poloos (nní vedlejší) = SA = Svislá poloos (nní hlvní) = S = Výstřednost: = + e e = = = 3 Ohnisk (posunutá od středu o e ve svislém směru) F 1 3;1, E 1 + 3;1 Př : Je dán elips se středem v počátku soustv souřdnic, hlvní poloosou, vedlejší poloosou výstředností e Urči souřdnice jejích ohnisek vrcholů N zákldě rovnosti z definice elips, pozntků o vzájemných vztzích prmetrů,, e odvoď rovnici této elips Stejný příkld jko předchozí, jenom máme písmenk místo čísel S 0;0 Střed elips je v počátku [ ] 1

[0; ] [- ;0] e E[- e;0] S[0;0] F[ e;0] A[ ;0] [0; -] Hlvní vrchol (posunuté od středu o ve vodorovném směru): A[ ;0], [ ;0] Vedlejší vrchol (posunuté od středu o ve svislém směru): [ 0; ]; [ 0; ] Ohnisk (posunutá od středu o e ve vodorovném směru): F [ e ;0], E [ e;0] od X [ x; ] leží n elipse, pokud vhovuje podmínce XE + XF = 1 1 x e + e + x f + f = osdíme do rovnice: osdíme souřdnice odů E [ e;0] F [ e ;0]: ( ( )) ( ) x e + 0 + x e + 0 = x + e + + x e + = / x + e + + x + e + x e + + x e + = x + ex + e + + x + e + x e + + x ex + e + = ( + ) + ( ) + + ( + + ) = ( x + e) + ( x e) + = ( x + e + ) x e x e x e / : / ( x + e) + ( x e) + = ( x + e + ) ( x + e) ( x e) + ( x + e) + ( x e) + = ( x + e + ) + ( x + e + ) Přestává to ýt únosné, necháme se rdši podt, rovnici je možné uprvit do tvru: e x + = e použijeme e = x + = / : + = 1 (rovnice elips) Zývá dokázt, že získná rovnice je ekvivlentní s původní rovnicí Tomu se vhneme stejně, jko jsme se vhnuli uprvování rovnice, spolehneme se n práci jiných, kteří to dokázli před námi Elips, jejíž os jsou shodné s osmi soustv souřdnic ( jejíž střed ted leží v počátku soustv souřdnic), je popsán rovnicí + = 1 Podle vzájemné velikost prmetrů, mohou nstt tři možnosti:

E e F A S x E=S=F A x E S e A x F > e = = < e = ležtá elips kružnice x + = stojtá elips ohod o znčení: Existují různé způso znčení poloos vrcholů elips Neexistuje žádný mtemtický důvod, proč se mohl používt pouze jeden z nich M udeme dodržovt nepsnou úmluvu v gmnziální sdě mtemtických učenic Písmenem znčíme vodorovnou poloosu (ez ohledu n to, zd je hlvní neo vedlejší), písmenem znčíme svislou poloosu (opět ez ohledu n to, zd je hlvní neo vedlejší) Stejně tk písmen A, používáme pro vrchol n vodorovné ose písmen, pro vrchol n svislé ose (opět ez ohledu n to, zd jsou hlvní neo vedlejší) Oznčení ted vážeme n souřdnici (směr), ne n význm V Petákové se používá opčný přístup, kd písmen A, ptří vžd hlvním vrcholům ez ohledu n orientci elips Podoně je hlvní poloos vžd znčen jko, ez ohledu n její orientci (zd je svislá neo vodorovná) Ani jeden z přístupů nijk neovlivňuje výsledk příkldů, jde vžd o to správně rozhodnout, jký význm od v konkrétní situci mjí Jejich pojmenování sice usndňuje orientci, le podsttu prolému nemění Už vůec pk v textu netrvám n tom, vrchol ležel n horní hrnici elips Př 3: Elips je dán rovnicí ohnisk + = 1 Urči její tp, poloos, výstřednost, vrchol 9 Z rovnice vidíme: = =, = 9 = 3 jde o stojtou elipsu Výstřednost: = + e e = = 3 = 5 Střed v počátku S [ 0;0] Vedlejší vrchol (posunuté od středu o ve vodorovném směru): A [ ;0], [ ;0] Hlvní vrchol (posunuté od středu o ve svislém směru): [ 0;3] ; [ 0; 3] Ohnisk (posunutá od středu o e ve svislém směru): F 0; 5, E 0; 5 Ztím známe pouze rovnici elips se středem v počátku soustv souřdnic Vzpomínk n kružnice: x + = 9 kružnice se středem v počátku ( x ) + ( + 1) = 9 kružnice se středem v odě [ ; 1] S 3

Př : Npiš rovnici elips, která je shodná s elipsou [ ; 1] + = 1 jejíž střed leží v odě 9 Podle nlogie s rovnicí kružnice půjde zřejmě o rovnici ( x ) ( + 1 ) + = 1 9 Př 5: Npiš rovnici elips se středem v odě S [ m; n ] s hlvní poloosou vedlejší poloosou Podle předchozího příkldu jde zřejmě o rovnici ( x m ) ( n ) + = 1 Elips, jejíž os jsou rovnoěžné s osmi soustv souřdnic jejíž střed leží v odě S [ m; n ] je popsán rovnicí ( x m ) ( n + ) = 1 Rovnici udeme podoně jko u kružnice říkt středová Poznámk: Pozornější si určitě všimli, že rovnice, které máme k dispozici, popisují pouze elips, jejichž os jsou rovnoěžné se souřdnými osmi Rovnice elips, která je ntočená, je podsttně složitější proto se jí nezýváme Př 6: Njdi střed, vrchol ohnisk elips dné rovnicí ( x ) ( + 1 ) Z rovnice víme: S [ ; 1], =, = 5 stojtá elips Excentricit: e = = 5 = 3 Hlvní vrchol: [ ;], [ ; 6] Vedlejší vrchol: A[ 6; 1], [ ; 1] Ohnisk: E [ ;], F [ ; ] + = 1 16 5 Př 7: Npiš středovou rovnici elips, jejíž os jsou rovnoěžné se souřdnými osmi, ; 1 E 1;1 pokud znáš souřdnice vedlejšího vrcholu [ ] jednoho ohnisk [ ] Nkreslíme si orázek:

E[-1;1] - - x - [;-1] - Os elips jsou rovnoěžné se souřdnými osmi vedlejší os prochází odem je svislá hlvní os musí ýt vodorovná přímk procházející ohniskem S ;1 Průsečík os je středem elips [ ] Výstřednost elips: e = SE = 3 Vedlejší poloos: = S = Hlvní poloos: = + e = + e = + 3 = 13 Rovnice elips: ( x ) ( 1 ) + = 1 13 Shrnutí: Středová rovnice elips je podoná středové rovnici kružnice 5